CS - mobilní   |   EN - mobilní

Exekuce pokut vydaných v blokovém řízení

Dříve než přistoupím k vylíčení právních aspektů exekuce pokut vydaných v blokovém řízení, je třeba stručně objasnit, co to pokuta vydaná v blokovém řízení a vůbec samotné blokové řízení je.

Pokuta vydaná v blokovém řízení je správní rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 9 správního řádu. Jedná se tedy o rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají povinnosti jmenovitě určené osobě a prohlašuje se, že se jmenovitě určená osoba dopustila přestupku. Pokuta vydaná v blokovém řízení je zároveň majetkovou sankcí za spáchaný přestupek. V praxi se asi většina z nás setkala s blokovými pokutami na úseku dopravy (špatné parkování, překročení rychlosti). Častými blokovými pokutami jsou také ty za drobnou krádež dle přestupkového zákona.

Bloková pokuta je ovšem poněkud specifickým správním rozhodnutím, neboť je vydána ve zkráceném blokovém řízení podle zákona o přestupcích. Zákon o přestupcích je lex specialis ke správnímu řádu. To znamená, že v otázkách, které jsou upraveny v zákoně o přestupcích odlišným způsobem, se správní řád nepoužije. Jedním z takových případů je právě blokové řízení upravené v § 84 až 86 zákona o přestupcích. Blokové řízení je zvláštním zkráceným řízením o přestupku, který se používá zejména u méně závažných přestupků. V blokovém řízení může být totiž pachateli přestupku uložena pokuta, jestliže je přestupek spolehlivě zjištěn a obviněný je ochoten pokutu zaplatit. Proti pokutě v blokovém řízení se nelze odvolat a stává se tak pravomocnou dnem uložení. Vykonatelná je pak po uplynutí lhůty k zaplacení. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že proti pokutě vydané v blokovém řízení nelze podat žalobu ve správním soudnictví. Jedinými prostředky obrany tedy zůstává obnova řízení či přezkumné řízení dle správního řádu.

Pokutové bloky se dělí na pokuty na místě nezaplacené a na pokuty na místě zaplacené. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí svým podpisem, jenž je důkazem, že přestupek byl spolehlivě zjištěn a obviněný je ochoten pokutu zaplatit. V podstatě se dá říci, že obviněný z přestupku svým podpisem uděluje souhlas k projednání přestupku v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Takové rozhodnutí pak nabývá právní moci dnem oznámení a vykonatelnosti splatností bloku na pokutu, tedy datem do kdy měla být předmětná pokuta zaplacena. V případě, že má blok na pokutu na místě nezaplacenou všechny zákonem předepsané náležitosti, jedná se o vykonatelné rozhodnutí, které je exekučním titulem.

Vzhledem k tomu, že se jedná o správní rozhodnutí, je třeba hledat ustanovení o vymáhání blokových pokut ve správním řádu. Nicméně správní řád podrobně upravuje pouze exekuci na nepeněžité plnění a v případě exekucí na peněžité plnění, o které se jedná v našem případě, správní řád pouze stanoví, že pro exekuci, vybírání a evidenci peněžitých plnění se uplatní postup pro správu daní.

Ve správním řádu ovšem nalezneme i ustanovení, které říká, že správní orgán může přenechat výkon exekuce na soudu nebo soudním exekutorovi. Zatímco blokové pokuty vydané Policií ČR jsou vymáhány celními úřady daňovou exekucí, neboť příjem z těchto pokut plyne do státního rozpočtu, blokové pokuty vydané městskou policií a obecním úřadem jsou výnosem příslušné obce. I po nabytí účinnosti daňového řádu je obec, jejíž orgán uložil blokovou pokutu, správcem daně a je tu povinnost blokovou pokutu jako daň, která je příjmem obce, vymáhat. Proto se v současné době na vymáhání pokuty vztahuje lhůta uvedená v daňovém řádu.

Zajímavou je v souvislosti s vymáháním pokut vydaných v blokovém řízení otázka prekluze peněžní sankce, která byla uložena před 1.1.2006. Vzhledem ke změnám právní úpravy, byly zaujaty soudy a odbornou veřejností protichůdné názory. Jde o to, že do 31.12.2005 byl v zákoně o přestupcích § 88, dle něhož lze rozhodnutí o uložení pokuty vykonat do pěti let po uplynutí pokuty. Zatímco tedy dle názoru Krajského soudu v Praze „je třeba i tam, kde bloková pokuta podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, byla uložena před 1.1.2006 a doposud nebyl tento daňový nedoplatek vymožen, postupovat podle ustanovení § 70 zákona č. 337/1992 Sb. (pozn. autora: v době vydání rozhodnutí byl účinný zákon o správě daní a poplatků, který byl nahrazen výše zmíněným daňovým řádem), podle něhož se právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným.“ Krajský soud se tedy uchýlil k výkladu teleologickému, kdy sleduje účel zákonodárce, aby nedošlo k prekluzi velkého množství pokut, které byly uloženy orgány obcí a nebyly vymáhány a proto zrušil ustanovení § 88 v zákoně o přestupcích.

Opačný názor nicméně zaujal samotný Nejvyšší soud, který zaujal názor, že není-li stanoveno jinak, posuzuje se lhůta, ve které lze správní rozhodnutí vykonat, podle právního předpisu, na jehož základě bylo vydáno. Nejvyšší soud rovněž konstatoval, že lhůta, do kdy lze správní rozhodnutí vykonat, je vlastností exekučního titulu; jeho vykonatelnost se posuzuje podle právních předpisů, podle kterých byl vydán, není-li stanoveno jinak. To znamená tedy, že u blokové pokuty vydané do 31.12.2005, se posuzuje lhůta, ve které lze toto rozhodnutí vykonat dle výše zmíněného § 88.

I soudy prvního stupně se dnes řídí rozhodnutími Nejvyššího soudu a exekuční řízení, která byla zahájena na základě dnes již prekludovaného pokutového bloku, zastavují. Ovšem to ještě neznamená, že povinný je zbaven veškerých svých povinností. Jak vyplývá ze soudní praxe, prekluze je objektivní skutečnost nezávislá na vůli oprávněného a povinný je povinen zaplatit exekuční náklady oprávněnému, v tomto případě obci. Samozřejmě v případě, že exekuční řízení bylo zahájeno ještě před uplynutím prekluzivní lhůty. Soudním exekutorem je pak vydáno usnesení o zastavení exekuce, v jehož výroku bude pravděpodobně uložena povinnost zaplatit náklady exekuce povinnému (pachateli přestupku). Toto usnesení je opět exekučním titulem a může být na jeho základě zahájeno exekuční řízení.

← Zpět na hlavní stranu

Kontakt

Mgr. Martin Sýkora

advokát
ev.č. ČAK: 14478
ID datové schránky: z3xi6ax
tel.: +420 602 810 990
e-mail: sykora@legalsk.cz
skype: aksykora

Mgr. Jiří Kania

advokát
ev.č. ČAK: 14290
ID datové schránky: z6nijkz
tel.: +420 602 551 761
e-mail: kania@legalsk.cz
skype: kania.jiri

Mgr. Barbora Matýsková

advokát
ev.č. ČAK: 19810
ID datové schránky: 6ye5yku
tel.: +420 731 268 771
e-mail: matyskova@legalsk.cz
skype: matyskova@legalsk.cz

Adresa

Sídlo:
  • Sadová 171/40, 746 01 Opava
Pobočky:
  • Brandlova 9, 702 00 Ostrava
  • Křižíkova 52, 186 00 Praha 8-Karlín

Bankovní spojení

Fio banka a.s.
CZK: 2900708732 / 2010
EUR: 2800708743 / 2010

IČ: 73734021
DIČ: CZ8310115253

E-poradenství

Rubrika „E-poradenství“ slouží k zodpovězení dotazů v obecné rovině s návrhem na konkrétní způsob řešení či k případnému nasměrování k jinému odborníkovi, např. k notáři či exekutorovi.

Tato rubrika též slouží k rychlému zjištění, zda v konkrétním termínu či lhůtě umožňuje pracovní harmonogram advokáta poskytnout klientovi právní službu či právní zastoupení v soudním či správním řízení a za jakých finančních podmínek.

Online poradenství je poskytováno přes kontaktní formulář níže, či jiné přímé online kontakty.