Odpovědnost jednatele
Odpovědnost jednatele je konstruována jako odpovědnost za porušení právních povinností při výkonu funkce. Jedná se o odpovědnost objektivní, tedy bez ohledu na zavinění, která je neomezená (a neomezitelná) a nelze ji předem vyloučit.
Jestliže škodu způsobil jediný jednatel, odpovídá za ni sám. Pokud škodu způsobilo více jednatelů, odpovídají za ní společně a nerozdílně. Jednatelům, odpovídajícím za škodu rovněž vzniká zvláštní solidární ručení za závazky společnosti za situace, kdy odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo proto, že zastavila platby. Ručení jednatele zaniká teprve okamžikem úhrady způsobené škody.
Pokud jednatel při výkonu své funkce spáchal trestný čin, popř. přestupek či jiný správní delikt, může být odpovědný z občanskoprávního, trestněprávního příp. správně právního hlediska.
Právní řád České republiky sice již obsahuje úpravu trestní odpovědnosti právnických osob, nicméně solidární či simultánní odpovědnost jednatele nadále vyloučena není. Pokud tedy jednatel svým jednáním naplní znaky skutkové podstaty některého trestného činu, bude z tohoto jednání trestně odpovědný bez ohledu na to, zda trestní odpovědnost bude nést rovněž sama společnost, coby právnická osoba.
Rozsah trestní odpovědnosti jednatele (a statutárních orgánů obecně) v rámci obchodní společnosti je poměrně široký. Primárně se bude jednat o ta jednání, která úzce souvisí s činností jednatele.
Nejčastěji se bude jednat o majetkové a hospodářské trestné činy, jako je porušování povinností při správě cizího majetku, poškozování či zvýhodňování věřitele, předlužení, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, podvod a legalizace výnosu z trestné činnosti.
Porušování povinností při správě cizího majetku je upraveno v § 220 a § 221 trestního zákoníku. Jedná se zřejmě o nejčastěji užívané ustanovení trestního zákona ve vztahu ke statutárním orgánům, které předpokládá, že potenciální pachatel má buď zákonem uloženou anebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tuto svou povinnost poruší, přičemž způsobí škodu nikoli malou (tzn. min. 25.000,- Kč) v případě § 220 trestního zákoníku, resp. tuto povinnost poruší z vědomé nedbalosti a jinému tím způsobí škodu značnou (tzn. min. 500.000,- Kč). Rozsah potrestání takového jednání se pak dle povahy jednání pohybuje v rozmezí od trestu zákazu činnosti až po trest odnětí svobody na osm let.
Poškozování věřitele je upraveno v § 222 trestního zákoníku. Tohoto se dopustí ten, kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku; postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného; zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme; předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek; předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti; předstírá splnění závazku, nebo předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik; a těmito jednáními způsobí na cizím majetku škodu nikoli malou (min. 25.000,- Kč). Rozsah potrestání je v tomto případě shodný s předchozím odstavcem.
Zvýhodnění věřitele, které je upraveno v § 223 trestního zákoníku, se dopustí dlužník v úpadku, který zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou (opět min. 25.000,- Kč). Rozsah potrestání je i v tomto případě shodný s předchozími trestnými činy.
Trestného činu způsobení úpadku, který je upraven v § 224 trestního zákoníku, se dopustí ten, kdo byť i z hrubé nedbalosti, přivodí úpadek tím, že činí vydání hrubě nepřiměřená majetkovým poměrům, spravuje majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, poskytuje půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k majetkovým poměrům, nebo učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům. Případně jednatel přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je společnost v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů. Jednatel bude za shora uvedenou trestnou činnost potrestán v rozmezí od zákazu činnosti po trest odnětí svobody do pěti let.
Zpronevěry, dle § 206 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tzn. min. 5.000,- Kč), větší (min. 50.000,- Kč), značnou (min. 500.000,- Kč) či velkého rozsahu (min. 5 mil. Kč). Trest za zpronevěru se pohybuje v rozmezí od zákazu činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty, po trest odnětí svobody do deseti let.
Neoprávněného užívání cizí věci se dle § 207 trestního zákoníku dopustí ten, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takové věci, které mu byly svěřeny, přechodně užívá. Jako trest připadá v úvahu opět zákaz činnosti, peněžité trest či trest odnětí svobody až na pět let.
Podvodu se dle § 205 trestního zákoníku dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. V rámci výkonu jednatelské činnosti připadají v úvahu rovněž pojistný, úvěrový či dotační podvod (§ 210-212 trestního zákoníku. Hrozící trest se pohybuje v rozmezí od zákazu činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty, po trest odnětí svobody do deseti let.
Kdo zastírá původ věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině, nebo jako odměna za něj nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu, dopouští se legalizace výnosu z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), za což mu hrozí trest odnětí svobody až na osm let, případně peněžitý treste, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.
S ohledem na konkurenční tržní prostředí nelze na závěr nezmínit trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky, mezi které patří zejména trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí například klamavé reklamy a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody. Častá bývá i snaha o potrestání poměrně těžko prokazatelného zneužití informací a postavení v obchodním styku. Dle § 255 trestního zákoníku bude osoba, která má v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku, a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu s investičními nástroji nebo na organizovaném trhu se zbožím, potrestána odnětím svobody až na deset let. Stejně bude potrestán, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti ve stejném úmyslu uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků.
Závěr
Široká míra odpovědnosti jednatele (a statutárních orgánů obecně) odpovídá míře jeho pravomocí či povinností. V naprosté většině případů se však bude pro potrestání vyžadovat takové jednání jednatele, které je přímo namířeno ke spáchání protiprávního jednání. Příkladem tak může být neoprávněné podnikání, kterého se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu a neoprávněně (tedy bez povolení) poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání.
